Petr Krajcigr

 

Důchodová reforma , Co přinese II nebo III důchodový pilíř?

 prezentace

"http://www.youtube.com/embed/zMQrUhBXnI8" 

 "http://www.youtube.com/embed/45-Vkm8dYFA" 

Spočítejte si Váš starobní důchod na kalkulačce. Co by se stalo, pokud bude pokles důchodu o 40-50%? Je to nereálné?

zde odkaz:  http://www.mojepenze.cz/

INFLACE

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12-ti předchozích měsíců.Tato míra inflace je vhodná při úpravách nebo posuzování průměrných veličin. Bere se v úvahu zejména při propočtech reálných mezd, důchodů apod. 

 

Rok
1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013
8,8	8,5	10,7	2,1	3,9	4,7	1,8	0,1	2,8	1,9	2,5	2,8	6,3	1	1,5	1,9	3,3

 

Rok	Měsíc
	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12
2000	2,1	2,2	2,3	2,4	2,5	2,6	2,9	3,1	3,3	3,6	3,8	3,9
2001	4,0	4,0	4,0	4,1	4,2	4,3	4,5	4,6	4,7	4,7	4,7	4,7
2002	4,6	4,6	4,6	4,5	4,3	3,9	3,5	3,1	2,7	2,4	2,1	1,8
2003	1,5	1,1	0,8	0,5	0,3	0,2	0,2	0,1	0,0	0,0	0,1	0,1
2004	0,3	0,5	0,8	1,0	1,2	1,4	1,7	2,0	2,2	2,5	2,7	2,8
2005	2,8	2,7	2,6	2,6	2,5	2,4	2,2	2,1	2,0	2,0	1,9	1,9
2006	2,0	2,1	2,2	2,3	2,4	2,5	2,6	2,7	2,8	2,7	2,6	2,5
2007	2,4	2,3	2,2	2,2	2,1	2,1	2,1	2,0	2,0	2,2	2,5	2,8
2008	3,4	3,9	4,3	4,7	5,0	5,4	5,8	6,1	6,4	6,6	6,5
2009	5,9	5,4	5,0	4,6	4,1	3,7	3,1	2,6	2,1	1,6	1,3	1,0
2010	0,9	0,8	0,7	0,6	0,6	0,6	0,8	0,9	1,1	1.2	1,4	1,5
2011	1,6	1,7	1,7	1,8	1,8	1,9	1,9	1,9	1,8	1,9	1,9	1,9
2012	2,1	2,2	2,4	2,6	2,7	2,8	2,9	3,1	3,2	3,3	3,3	3,3
2013	3,2	3,0	2,8	2,7	2,5	2,3	2,2	2,0
2014

 

 Zdroj

 

RŮST CENNÝCH PAPÍRŮ

 větší kolísání = vyšší výnos

při dlouhodobém časovém horizontu vliv kolísání klesá (pokles lze přečkat a v následném růstu akcie dohoní co zameškaly)

 

AKCIE 1925 až 2004

Při 5 leté investici máme 87% jistotu, že vyděláme

Při 10 leté investici máme 97% jistotu, že vyděláme

 

Žádná krize netrvá věčně. Krize bývají nejlepší příležitostí k nákupu, protože se kupuje za levno. Vyžaduje to však trpělivost alespoň několik let.

 

 

 Investoři obvykle prodávají po poklesu a nakupují po růstu -  A TO JE CHYBA!!!

 

 

 

Co dělat po poklesu??? - KUPOVAT!!!

 

                                                                     

PŘÍKLAD - HODNOTA INVESTICE V ROCE 2004

 

 INVESTOŘI PŘI PESIMISMU PRODÁVAJÍ

 

 

INVESTIČNÍ PSYCHÓZA

 

 

 

CO SE DĚJE NA TRZÍCH?

 

 

SNÍŽENÍ HLADINY NÁVRATNOSTI INVESTICE, příklad 1

Klient investoval částku 10 000,- Kč dne 23.2.2007 s kurzem 1,1829 a dnes řeší co se svojí investicí. Pro jeho případ je hladina, kdy bude na svém - při kurzu 1,1829. Jak dosáhnout snížení této hladiny – při poklesu kurzu přikoupit . V  uvádíme příklady – var A přikoupení za 5 000,-Kč, přikoupí za 10 000,-Kč nebo 20 000,-Kč – v tabulce poté v posledním sloupci uvedeny hladiny nové návratnosti investice klienta – tzv. bodu zlomu, od které je již výnos z investice klienta v kladných číslech.

 

 

 

SNÍŽENÍ HLADINY NÁVRATNOSTI INVESTICE, příklad 2

Klient investoval částku 10 000,- Kč dne 26.1.2007 s kurzem 1,1374 a dnes řeší co se svojí investicí. Pro jeho případ je hladina, kdy bude na svém -při kurzu 1,1374. Jak dosáhnout snížení této hladiny – při poklesu kurzu přikoupit . V  uvádíme příklady – var A přikoupení za 5 000,-Kč, přikoupí za 10 000,-Kč nebo 20 000,-Kč – v tabulce poté v posledním sloupci uvedeny hladiny nové návratnosti investice klienta – tzv. bodu zlomu, od které je již výnos z investice klienta v kladných číslech.

 

 

Zaujaly Vás tyto grafy? Klikněte a dozvíte se ještě více zajímavostí z trhu

 

Krize jsou nákupní příležitostí  

26.08.2008

Krize a propady jsou nezbytnou součástí vývoje akciových trhů. I když v historii najdeme řadu učebnicových případů, je nemožné zabránit tomu, aby se krize neopakovaly. Potvrzením je poslední hypoteční a následná kreditní krize, jejíchž následky se do trhů aktuálně naplno promítají.

Většina historických krizí má totožný scénář. Na začátku je zpravidla změna hospodářské situace, kterou může zapříčinit celá řada různých faktorů. Může to být válka, hospodářský rozkvět, změna v inflačním vývoji, levné peníze díky nízkým sazbám nebo objevení nových technologií. Zpravidla jde o zaměření se na segment nebo sektor trhu, který přináší relativně vyšší výdělek a zhodnocení než ostatní. Vidina rychlého zisku a podílení se na růstu trhu přitahuje nové investory. Rychlý růst segmentu je dalším prorůstovým faktorem, protože řada investorů dělá investiční rozhodnutí na základě minulé výkonnosti. Růstová fáze může trvat jen několik měsíců, ale i několik let. Je obtížné odhadnout, kdy je trh na vrcholu. Pro investory, kteří se růstu naplno „neúčastní“, je těžké dodržovat předem stanovené strategie a nepodílet se tak na plno na nastartovaném trendu. V určité fázi většina z nich podlehne. Změnu trendu a vyfouknutí bubliny může spustit jakýkoliv i nepatný impuls.

Poslední krize probíhala rovněž podle zmíněného scénáře. Prostředí nízkých úrokových sazeb rozhýbalo hypoteční segment. Banky začaly poskytovat ve větší míře i hypotéky méně bonitním klientům. Investoři naopak hledali takové investiční alternativy, které by jim přinesly vyšší zhodnocení. Právě produkty, které banky namíchaly z hypotečních úvěrů, byly díky vyššímu zhodnocení atraktivní. Skrytá rizika těchto investic ovšem vyplavala na povrch v okamžiku, kdy méně bonitní klienti nebyli schopni hypotéky splácet. Hypoteční krize plynule přešla v kreditní krizi. Bankám se citelně nedostávala potřebná likvidita a díky ztrátám bylo nutné navyšovat kapitál. Dostavily se bankroty některých finančních a hypotečních ústavů, které napětí ještě více stupňovaly. Výprodeje na sebe nedaly čekat. Mnozí ze současné situace viní i americkou centrální banku, která praktikovala politiku nízkých úrokových sazeb. Odhlédněme ale nyní od aktuální situace a projděme si jiné historické krize na světových trzích a jejich příčiny.

ČERNÝ PÁTEK 1929

V říjnu 1929 propadl americký akciový trh během dvou dnů o 23 %. Burzovní krach vešel do dějin jako černý pátek. Následný sestupný trend trval téměř tři roky. Do poloviny roku 1932 ztratily akcie téměř 90 % ze svého maxima. Krachu na americké burze předcházel přehnaný optimismus pramenící ze „zlatých“ dvacátých let, kdy se ekonomice nebývale dařilo. V tomto období byla rozšířena pásová výroba automobilů a na svět se dostalo nové médium v podobě rádia. Životní úroveň rostla rychleji než příjmy. Spotřebu udržovaly především úvěry a nákupy na splátky. Stejná situace panovala i na akciovém trhu, kde velká část nákupů byla financována prostřednictvím cizího kapitálu. Na burzu najednou chtěli všichni. Stejně jako se na burzu tlačili investoři, byl přetlak i v emisích nově vznikajících společností. Do obliby se dostaly podílové fondy (investment trust), které byly až doposud pro investiční veřejnost „podezřelé“. Za dva roky do roku 1929 se počet investičních trustů zpětinásobil na 750. Ve fondech byla až třetina ročního investovaného kapitálu. Myšlenka investování pomocí fondů se zdála velmi dobrá a omezovala rizika investorů. Sporné je, zda investoři reagovali výprodeji na oslabení hospodářství nebo zda světová hospodářská krize (Velká deprese), která nastala byla odstartována právě panickými výprodeji akcií. I přesto, že americká centrální banka snížila sazby z 6,25 % na 4,5 %, zbankrotovalo v období let 1929 až 1933 40 % amerických bank. Ekonomická krize se záhy přesunula i do Evropy protože USA se pomocí zvýšení cel snažilo uchránit domácí hospodářství. Podle ekonomů byla ekonomická recese ve třicátých letech způsobena právě tím, že po krachu v roce 1929 nebyla na trh dodána dostatečná likvidita ze strany centrální autority (státu).

ČERNÉ PONDĚLÍ 1987

Největší mezidenní pokles amerického akciového indexu Dow Jones v novodobé historii nastal 19. října 1987. Americký akciový trh ztratil během jediného dne 500 mld. amerických dolarů. Index se propadl o 508 bodů, což činilo 22,6 %. Celkově propadl trh během dvou měsíců o více než 30 %. Před propadem v říjnu rostl akciový trh kontinuálně od roku 1982. V samotném roce 1987 od ledna do srpna vzrostl index o více než 40 %. Jako důsledek mimořádného propadu trhu byla označena hromadně uplatňovaná investiční strategie ochrany portfolia (portfolio insurance). Portfolia participovala na rostoucím trhu, ale současně byla prodejními operacemi chráněna proti propadu. Při padajícím trhu, bylo ale nutné podle předem stanoveného modelu prodávat. Silný propad na trhu, tak automaticky spustil velký objem prodejních příkazů, což vedlo k dalšímu zřícení cen.

Jedině správná reakce Fedu se postarala o to, aby trh nespadl ještě hlouběji a aby oživení nemělo dlouhého trvání. Fed, kterému v té době předsedal Alan Greenspan, otevřel kohoutky a zajistil bankám a makléřským domům dostatečnou likviditu. Rovněž došlo ke snížení úrokových sazeb. Podpora Fedu a zajištění dostatečného množství likvidity signalizovalo investorům, že se americká centrální banka dostatečně poučila z burzovního krachu v roce 1929. Tah s přísunem likvidity zopakoval Alan Greenspan v následujících 19 letech svého působení na čele Fedu ještě několikrát. Například po splasknutí technologické bubliny v roce 2000 a teroristických útocích v září 2001. Po zkušenostech z roku 1987 došlo současně k upravení parametrů automatického obchodování při vysoké kolísavosti trhu. Regulátor současně může omezit prodeje na krátko (short prodeje) některých titulů, jako se tomu stalo v případě současného poklesu bankovních a finančních titulů.

TECHNOLOGICKÁ BUBLINA

Splasknutí technologické bubliny předcházel silný růst akcií v devadesátých letech. Investoři se zaměřili na nové technologie a média, které přinášely pohádkové „papírové“ zisky.

V únoru roku 2008 dosáhly shodné tržní kapitalizace 14 mld. euro německé společnosti Thyssen–Krupp a EM.TV. Tedy ocelářský koncern s 200 tisíci zaměstnanci a ročním obratem 32 mld. a televizní společnost s ročním obratem pouhých 320 mil. euro. Rozdíl byl na první pohled propastný, ale investoři byli zaslepeni. Všichni sázeli na novou ekonomiku a „stará“ ekonomika stabilních průmyslových koncernů šla stranou.

Kouzelným slovem byl internet. Technologický segment brali investoři útokem. Bylo těžké odolat téměř 300 % růstu, který zaznamenal americký technologický index Nasdaq 100 během let 1998 a 1999. Současně výrazně vzrostl počet nových emisí na trhu. Do konce roku 1999 se počet společností na německém Novém trhu zvýšil na 200, při tržní kapitalizaci 111 mld. euro. Během prvních tří měsíců roku 2000 se tržní kapitalizace technologického trhu téměř zdvojnásobila. Bylo běžné, že hodnota akcie nově emitované společnosti vzrostla během prvního dne na dvojnásobek. Nové akcie byly mnohonásobně přeupsány. V USA byla spouštěčem obratu trendu inflační data za březen, která signalizovala alarmující nárůst cen. Obavy z inflace se okamžitě promítly do výprodejů. Technologický trh byl zasažen nejvíce. Společnosti nejenže nenaplnily očekávané ziskovosti, ale končily ve ztrátě případně v platební neschopnosti. Do října 2002 propadl technologický index Nasdaq 100 o 80 %, široký index S&P 500 o 45 %. Německý Nový trh ztratil do října 2002 96 % ze svého maxima. Index spadl z hodnoty 9 666 bodů v březnu 2000 na 318 bodů. Dvě třetiny společností z německého Nového trhu zcela zmizely. Nezřídka dosahovala ztráta investorů 100 %. Nový trh byl uzavřen v červnu 2003. Německý index Dax spadl ve stejném období o 66 %. Splasknutí technologické bubliny vrátil zájem investorů zpět k „tradičním“ společnostem. Aktuální tržní kapitalizace německé společnosti Thyssen–Krupp je 19 mld. euro, televizní společnost EM.Sport (bývalá EM.TV) má tržní kapitalizaci 200 mil. euro.

Více na FondMarketu.cz

Článek vyšel ve FOND SHOPu 17/2008

 

Zajímavosti z trhu
spustit prezentaci